Toto jsou fotky z Pradědu. Původně jsem chtěla fotit jen krajinu, ale líbily se mi kompozice květin, trávy a jehličnanů, které jsem okolo sebe viděla. Horská příroda je prostě svá a jedinečná.
Fotky ze zahrady. Fotila jsem je většinou koncem června a začátkem července. Tehdy zrály jahody, kvetly kopretiny, pažitka, jestřábniky a afrikány. Afrikány kvetou až do podzimu. Jablíčka byla vyfocená o něco dříve, no a úplně první samozřejmě krokusy a sněženky, které patří k prvním jarním květinám.
Fotila jsem u Petrova rybníka zvaného Balaton. Můžete vidět rákosí i luční květiny a trávy s pozadím vodní hladiny. Pak jsem hledala v atlase, abych mohla doplnit názvy rostlin. Tak jsem například zjistila, že tráva s pěknými rezavými šištičkami se jmenuje Krvavec toten. Na dalších obrázcích se můžete podívat na chrpu, čekanku, vratič, řebříček nebo odkvetlou pampelišku se Slunéčkem sedmitečným uvnitř.
Na jaře se vždycky těším na pampelišky. V televizi jsem slyšela, že pampeliška má nejkrásnější auru. No, ale jaké by to bylo jaro bez modřenců a jabloňových květů? Také malému šnekovi jsem neodolala a vyfotila ho.
Jahody a letní jabka se na mě smějí, ořechy vykukují a šalvěj svítí na slunci. Nevím, jak se jmenují ty žluté kvítka u chatky. Echinacea je vždy plná včel.
Je dobře, že už se nepráškuje. A tak můžeme vidět, jak krásný je heřmánek, třezalka a vlčí mák v obilí.
Světlo proniká mezi stromy.
V tmavém lese jedno žluté kvítko svítí.
Podzim. Stromy v blízkosti zříceniny hradu Šelenburg.
